Pyrenejský horský pes - Patou

      Za staletí existence se ani vzhled, ani povaha plemene příliš nezměnila. Toto impozantní plemeno bylo šlechtěné pro práci – ochranu stád. Od nepaměti je neoddělitelnou součástí pastvin v Pyrenejích. Řadí se mezi obří plemena, neměl by však budit dojem těžkopádnosti, či nemotornosti naopak vzhledem ke svému původnímu účelu by měl působit elegantně, atleticky a s určitou mírou obratnosti. V minulosti byl využíván výhradně pro ochranu stád před predátory, a tak sebou nese určitou predispozici být skvělým ochráncem právě pro něj. Vůči svým nepřátelům vystupuje odstrašujícím způsobem, naopak ke své „lidské smečce“ je velmi laskavý a dobrosrdečný. Oproti jiným pasteveckým plemenům má mimořádně dobře rozvinutou citovou vazbu k lidem, a to především ke svým majitelům. Konflikt nevyhledává, ale snaží se mu vyhnout a nepřítele odradit svým sebejistým postojem a hlubokým štěkotem. Útočí, až když je to nezbytně nutné. K cizím lidem je velmi nedůvěřivý, což je taky velmi typickým povahovým znakem. Skutečně výjimečného z něj dělá typický tzv. „pyrenejský výraz“, bez kterého je to jen obyčejný velký, bílý pes. Při pohledu na něj Vás pohltí hloubka jeho očí, vyzařuje z něj jakási lidskost. Nejlepší popis onoho výrazu jsme slyšeli na on-line semináři, kdy pan rozhodčí zmínil, jak na jedné výstavě dítě říkalo své matce „proč se na mě ten pes dívá jako člověk?“. Toto plemeno rozhodně není pro každého, kdo touží po tom mít „bílého medvěda“ na zahrádce. Pyrenejský horský pes má velmi specifickou povahu. Má tendenci se rozhodovat samostatně a iniciativně na základě toho, jak sám situaci vyhodnotí. To vychází z jeho přirozeného instinktu samostatného ochránce stád. Pokud tedy toužíte po psovi, který poslechne na slovo, Patou pro Vás určitě nebude vhodnou volbou. Nejšťastnější bude u lidí, kteří přijmou jeho povahu a budou jí rozumět, respektovat a budou tak trochu „svobodomyslný“. I tak je ale nutné mu vymezit hranice. Je velmi inteligentní a dobře chápe, co se po něm chce, plní však povely pouze pokud je přesvědčen, že mají smysl. Neplatí na něj klasické metody výcviku a výchovy. Vyžaduje obrovské množství trpělivosti, klidu a určitou míru přirozené autority. Dalším typickým povahovým znakem je, že má tendenci za své území považovat vše, kam až dovidí a proto je důležité mu toto území vymezit pevným a ideálně vysokým plotem. Dnes již celkem málo lidí využívá toto plemeno k ochraně stád, pořád se však najdou lidi, kteří si jej pořizují kvůli jeho funkčnosti a ne proto, že se jim líbí. Nemyslíme si, že dobrým pastevcem může být pouze pes pocházející z několikáté generace pracovních linií. Pokud má pes správnou, typickou povahu, může být skvělým ochráncem stád i kdyby pocházel z nepracovních linií. Samozřejmě v tomto případě je nutné, aby si co nejdříve, ve velmi raném věku začal zvykat na hospodářka zvířata. S jinými psy i s menšími domácími mazlíčky vychází dobře (pokud tedy má typicky vyrovnanou povahu). Velmi dobře vnímá svou sílu a rozměr, a právě proto je úžasně něžný i k malým dětem. Ne nadarmo si získal přezdívku „gentle giant“ – něžný obr. I my jsme zažili jedince s velmi nestandardní povahou. S takovým psem, který se vymyká standardní povaze, ale přesto má svou vlastní hlavu, žije velmi těžko. Správná socializace je velmi důležitá pro zdravý rozvoj povahy, a to začíná už ve velmi raném věku u chovatele. Někteří chovatelé provádí i tzv. testy temperamentu. Neváhejte se jich proto při výběru štěněte zeptat i na povahu. Ostatně oni je znají nejlépe, a pokud je to čestný chovatel, a ví že chcete psa do chovu, měl by vás upozornit na nežádoucí projevy v chování, jakou je bázlivost, nebo naopak agrese. I to je určitý druh selekce. To slovo vlastně celkem nesnášíme. Všichni na ni kladou obrovský důraz, ale ve finále ji téměř nikdo neprovádí. Pokud se rozhodnete pořídit si Pyrenejského horského psa, můžete počítat s empatickým, inteligentním a loajálním ochráncem po celý jeho život. 

 .